Jóga v moderní době
MODERNÍ
ČLOVĚK A JÓGA
Co
si běžný člověk představí pod slovem jóga? Odpovědi jsou
různé. Podívejme se pro zajímavost na to, jak nám ji představili
autoři první, dnes už klasické literatury o józe v roce 1971.
JÓGA od staré Indie k dnešku (tzv. Žlutá jóga) autorů: PhDr. Milady Bartoňové, MUDr. Zdeňka Bašného, PhDr. Borise Merhauta a PhMr. Rudolfa Skarnitzla; Avicenum, Praha 1971.
Z předmluvy:
Evropané se dozvěděli o józe v době, kdy Britové a Francouzi kolonizovali Indii. Jejich rasové, náboženské a vědecké předsudky jim bránily rozpoznat pedagogickou, terapeutickou a mravní hodnotu jógy. Soustředili se na zevní popis a povrchně soudili, že jóga je totožná s magií, kouzelnictvím, šamanismem a podobně. Tento negativní postoj se později změnil. Širší americká a evropská veřejnost se o józe spíš než z odborných kruhů dovídala od jóginů, kteří přišli na Západ hlásat indický idealismus, například Vivékanandy. Tito jógíni však přecenili intuitivní schopnosti příznivě orientovaných Zápaďanů i jejich zájem o duchovno. Jinou častou závadou je to, že se žáci nezajímají tolik o učení, jako o osobnost učitele. Věří v něj a v to, co hlásá. Následky této duchovní slepoty bývají často tragické.
Odrazem zájmu o indická náboženství byly i překlady PAULA BRUNTONA, který popisuje svá setkání s různými duchovními učiteli a jogíny, včetně tamilského světce džňánajógina MAHÁRIŠIHO.
Nejvážnější překážka pro správnou interpretaci východních nauk vyplývá ze zásadního rozdílu mezi způsobem myšlení Východu a Západu. V poslední době se zájem veřejnosti obrací hlavně k hathajóze. Domnívám se, že i naše práce o józe je příspěvkem do celonárodní diskuze o hledání východisek, i když metodika jógy vychází z těžko u nás přijímaného předpokladu, že zlepšení osudu celku musí vyplynout ze zlepšení částic, tj. zlepšení národa může vyplynout jen z jediného – ze zlepšení jedinců, z nichž se skládá. Podle indických učení i jógy každá reforma společnosti, má-li přinést trvalé a zdárné výsledky, musí začít od jedince. „Pozměň svůj charakter, staň se nezištným, mírným, soucitným, dosáhni nejvyššího cíle – sebeuskutečnění, a pak teprve budeš moci pro své bližní něco vykonat a staneš se platným členem společnosti.“
Není
také náhodou, že náš stát má stejné heslo jako Indie –
'Pravda zvítězí'. A tak JAN NERUDA se svým požadavkem
charakternosti každého z nás, aby byl celý národ z kvádrů,
jako by si podával ruce s RÁMAKRIŠNOU; jako by se mísily vody
Vltavy a posvátné Gangy, aby se slily v jednom moři. Po jubilejním
roce oslav stého výročí narození národního buditele, světce a
karmajogina Máhátmy Gándhiho má toto dílo přispět k hlubšímu
pochopení hodnot Východu.(Červen
1969 Boris Merhaut)
KULTURNĚ HISTORICKÝ ASPEKT JÓGY A JEJÍ TŘÍDĚNÍ (výtah)
Zdeněk Bašný
Slovo jóga má v sanskrtu mnoho významů. Tak například Apteho slovník střední velikosti jich zaznamenává 38: spojení, kombinování, kontakt, dotek, způsob, metoda, soustředění rozjímání,
atd.
Nejčastěji se používá výrazu jóga k označení * metody různých tělesných a duševních cvičení.
** filosofického systému o který se tyto techniky opíraly *** cíle joginských technik jako je sebepoznání, osvobození, sjednocení, nesmrtelnost apod.
Metody jógy možno třídit, vzájemně se doplňují.
Karmajóga. Jógin, který si zvolí tuto metodu se v nitru vzdává plodů všech svých činů, a svou činnost vykonává jako povinnost. Nejásá nad zisky, neželí ztrát.
Bhaktijóga, jóga uctívání, oddanosti a lásky.
Džňánajoga, jóga poznání
Asi ve třetím století před n. l. Sestavil PATAŇDŽALI Jógasútru, v níž popsal metodu ovládnutí mysli, rádžajógu, pomocí cvičení rozdělených do osmi stupňů.
Pataňdžaliho rádžajóga je nejutříděnějším systémem jógy a všechny ostatní systémy jógy byly tímto systémem podstatně ovlivněny.
HATHAJÓGA (výtah) Milada Bartoňová
Je jóga založena bázi tělesné. V tomto pojetí je celkové pročištění těla. Odstraňuje z organismu nahromaděné toxické látky. Jakákoli porucha v systému oběhu krevního, nervovém nebo žlázovém se odráží ve stavu naší mysli.
JÓGA A SOUČASNOST (výtah) Milada Bartoňová a Boris Merhaut
Proč nejdete mezi lidi? - zeptal se kdosi starého jogína. Čekám, až přijdou ke mně – odpověděl. Ta doba přišla. Abychom pochopili, proč se jóga v posledních desetiletích našeho století šíří tak nezadržitelně jako světlo do všech stran, pozastavíme se aspoň na chvíli u její kolébky – v zemi, kde se zrodila, rostla a všestranně se rozvíjela.
Zrodila
se zrovna tak přirozeně jako se rodí světy, buňka živé hmoty,
člověk i jeho myšlenka a čin. Toto zvláštní dítě poznání,
stavů mysli a vědomí nese s sebou znamení nadčasové jednoty a
univerzálnosti – podle kterého může být poznáno kdekoli a
kdykoli. Jóga není proto výhradním majetkem jediné země –
Indie – ale vlastnictvím lidské přirozenosti, která náleží
každému stejně. Poselství jógy je proto individuální i
univerzální. Patří člověku všech dob a kontinentů – bez
ohledu na jeho víru, politickou nebo národnostní příslušnost.
Narušení harmonie osobního nebo společenského života vyvolává nejen příznaky nemoci, ale také regenerující síly, které udržují a chrání život jako celek. Není proto náhodou, že jóga se v současné době tak nezadržitelně rozšiřuje.
Jóga, prastará metoda integrace lidské bytosti, opouští hlavně po druhé světové válce kruh 'vyvolených' a vstupuje do světa lidí ohrožených termonukleární válkou, hladem, nacionalismem, militarismem a diktátorskými režimy. V době ohrožení lidské existence otevírá nové perspektivy života – probouzí jeho vyšší síly a možnosti.
Vědomí vnitřní potřeby a hlasy ohroženého lidství volaly jóginy na mnohá místa světa. Poslušni hlasu svého vyššího já vydávají se na své cesty, které zahájil již svámí VIVÉKANANDA, jógin RAMAN, JÓGANANDA, VIŠNUDÉVANANDA, paní Ossiusová, SATČITÁNANDA, MA JÓGAŠAKTI, SATJÁNANDA, JESUDIAN a mnozí jiní.
Jóga není náboženstvím. Je vědeckou metodou a exaktní disciplínou postavenou na empirickém základě. Jóga napomáhá strukturální proměně mysli a stavu vědomí. Jóga není dogmatem. Může být osvojována jenom v souladu s přirozenými podmínkami člověka - individuálně. Má být vždy prováděna v souhlase s věkem, stavem a prostředím.
Nad dnešním lidstvem se vznášejí atomové mraky – plody hrůzných chaotických myšlenek a činů. Těmito mraky proniká však současně záře vycházejícího slunce – sjednoceného lidství – vyšší stupeň probouzejícího se vědomí v člověku, které ultimativně vyvolává atomový věk.
DOSLOV (výtah) Boris Merhaut
Metodika jógy zdůrazňuje nezbytnost poznání sebe sama. K tomu napomáhá upřímná a poctivá analýza našich ctností a nectností, předností a nedostatků. Tato inventura musí být zevrubná, ale zcela neosobní, jako by šlo o někoho jiného. Jakmile si totiž uvědomíme své nedostatky, jsou již zpola napraveny. Nedoporučujeme dále zvyšovat nejkladnější vlastnosti: jóga není škola, kde je ideálem mít samé jedničky. Znovu nutno zdůraznit, že v sebekázni nelze postupovat násilím. Náprava je výsledkem vhledu, uvědomění si pravého stavu věcí, jasného záblesku, kdy člověk si řekne „aha, tak to je“, spíše než křečovitého přemáhání vůlí.
Výživa.
Tak jako všechno, i v józe nutno budovat odzdola. Je třeba začít
se správnou životosprávou, jejíž součástí je správná
výživa. Nejsme-li vegetariány, nepřestávejme náhle jíst maso,
nýbrž redukujme jeho množství postupně, až po čase dospějeme
k vyrovnané stravě, která bude našemu organismu vyhovovat. Nelze
doporučit ani přechod na samotnou syrovou stravu po vzoru některých
jóginů v Indii. Rozdíl mezi životním stylem na Západě a v
Indii je příliš velký. Jinou stravu vyžaduje kontemplativní
život a jinou opět život činný, plný vypětí a stresu tak
charakteristických pro západní civilizaci.
Jógin
nedělá nic co není nezbytné. Cílevědomě si snaží uchovat
energii co nejdéle, aby se zvětšily jeho naděje na osvícení
ještě v tomto životě. Světský člověk se proti této zásadě
obvykle velmi proviňuje. Na rozdíl od zvířete, které má za cíl
uchování života, obstarávání potravy, stavbu obydlí nebo
zdánlivě neúčelnou hru, která je ve skutečnosti důležitá pro
zachování tělesné kondice a pak odpočinek, vynalezl člověk
ještě třetí druh aktivity, honičku, či zmítání se, tj. výdej
energie, jemuž neodpovídá žádný praktický výsledek. Tato
pseudoaktivita pak bývá mylně ztotožňována s činorodou prací
a hodnocení práce se děje nikoli podle kvality výsledku, ale
podle toho, jak člověk pobíhá z místa na místo a vzbuzuje
dojem, že má práce nad hlavu. Tato nectnost, kterou člověk klame
sebe i ostatní má neblahý následek: neklidný spánek.
Tím
se dostáváme k dalšímu bodu, v němž se Západ a Východ zcela
rozcházejí. Podle našich představ je člověk prvořadě tvor
společenský a vyžití má hledat pouze ve společnosti, kolektivu,
rodině. Nejmenší jednotkou vůbec je pak pár. Východ naproti
tomu hlásá, že je to jen jeden pól lidského vyžití a že druhý
je neméně důležitý a to je umění být sám se sebou.
Varujme se však nekritických propagátorů jógy, kteří neodpovědně tvrdí, že jóga je pro každého. Jistě tomu tak není, jako nejsou pro každého šachy, lukostřelba, či hra na flétnu. Nepokládali bychom ani za žádoucí, aby se jóga stala masovým sportem, aby přetáhla zájemce z jiných sportovních disciplín, ani aby se zúžila na sport, kde by se snad ásany bodovaly jako při sportovní gymnastice.
Zájem veřejnosti je velký a úkolů mnoho. Dosavadní zkušenosti nás opravňují k předpovědi, že dále bude možno stavět na celkem solidním základu.